Již několik dní trvá obecné a mediální pozdvižení ze zvolení “vůdce” politického hnutí hlásícího se k extrémně nacionálním a protiromským postojům. Obávám se, že pohoršení nebude trvat déle než týden, možná dva. Média si najdou jinou senzaci, “slušná většina” se na novou politickou realitu dobře adaptuje a Romové se budou ještě více bát a schovávat ve svých chatrčích. Nelze vyloučit, že většina veřejnosti vezme zavděk již tím, že si “demokratický vůdce” svlékne svoji fašistickou uniformu a kvůli evropským dotacím si osvojí pár civilizačních zvyklostí.

Problém zvolení neofašistu M.K. do čela vlády středního Slovenska je však zřejmě mnohem hlubší a vážnější, než se na první pohled zdá. Tento vzor českých neonacistů totiž není žádný slovenský národovec, ani pragmatický mladík využívající otrávenou náladu ve společnosti. Jeho zvolením se podle mě ani nejedná o červenou kartu Ficovi, jak si mnozí komentáři myslí. Žasnu, jak někdo může přehlížet podstatu toho, co se právě děje.

Faktem je, že současný středoslovenský župan se již léta programově hlásí k nacistické ideologii, systematicky jí šíří a důsledně se řídí podle jejích principů. 

Tento deviant beztrestně obhajuje ideologii fašistického Slovakštátu, oslavuje válečné zločince a popírá genocidu Židů. Jeho veřejně deklarované názory a nabízená “řešení” společenských problémů kopírují názory, které před 70 lety přímo vedly k židovskému a romskému holokaustu. 

Volby u našich sousedů tak bohužel potvrdily, že hromadní vrazi a masové oběti mezi námi dodnes latentně žijí.

Tyto demokratické volby taktéž ukázaly, že na veřejné pochody proti “nepřizpůsobivým” občanům a populistická vyhlášení některých politiků (např. Pitomia Okamury) nelze reagovat jen pověstným mrazem na zádech, ale i aktivní obranou a ochranou proti zlu.