Chybějící tátové ovlivňují budoucí životy svých dcer, vysvětluje dětský psychiatr

Nový článek

Konference biskupů Slovenska odmítla odsoudit slova trnavského biskupa. Ten přisoudil vinu lidem, kteří byli v Bratislavě zavražděni pro svoji orientaci a životní styl. Mnozí věřící se tomu diví.

Nevíme kde sídlí, ale občas ho tam cítíme. Jakoby daleko v nás něco šimralo. Škrábalo na dveře jako myš, která neviditelně ozobává brambory ve sklepě. Nemáme ponětí, kde se vzal, ani jak dlouho tam je, ale občas jasně slyšíme jeho nadávky a stížnosti na to, že je všechno špatně, jiné, než by chtěl, než by potřeboval. Někdy si jenom tiše uprdne, nechá za sebou smrad a zaleze zpátky do své cely. Pak máme zase klid. (Psychoanalytická pohádka)

Myslím, že momentem, kdy jsem si poprvé uvědomil, že můžu být současně Maďar, Slovák i Čechoslovák, bylo sledování fotbalového utkání mezi Československem a Maďarskem přibližně před 40 lety.

Ked pred rokom začala dinstančná výuka, všeobecne sa to považovalo za celkom dobrý nápad. Učitelia sa  z novej úlohy sice právom zlakli, ale videli v nej šancu zachovať vzdelávací proces,. Podobne boli a tom asi aj rodičia. Ani oni však netušili ako s vplyvom on-line výuky zmenia ich životy, rodiny a samozrejme aj deti.

Moj otec žije v Rimavskej Sobote. Odsťahoval sa tam s mamou ešte než som sa narodil. Narodil sa a vyrastal na Žitnom ostrove. Život zasvätil svojim pacientom, ktorí ho milovali. Teraz leží v nemocnici v kritickom stave, kde sa naviac nakazil najslávnějšou chorobou súčasnej doby. Viem, že tieto moje vety znejú ako nekrológ, ale z Prahy, kde žijem, si v tejto chvíli viac dovoliť nemožem.

Slavný britský psychoanalytik Donald W. Winnicott kdysi objevil v lidské mysli místo, kde sídlí hra, kultura a veškeré symboly. Prostor, který nazval třetím, intermediálním nebo přechodovým prostorem, vyplňuje vzdálenost mezi matkou a závislým dítětem.

Narodil jsem se dva měsíce před vpádem “spřátelených armád” sovětského bloku. Po padesáti dvou letech se cítím se na vrcholu svých sil a věřím, že pořád patřím do středního věku. Současná “zdravotní” situace mě nějak zvlášt neděsí. Děsí mě situace společenská.

Dnes je to 75 let co se v Terezinskem ghettu narodil FEDOR GÁL. Zde je text který jsem o něm napsal před 3 lety do jeho životopisni knihy od Karla Sudora: „Zdravý, mladý a dynamický“.