Narodil jsem se dva měsíce před vpádem “spřátelených armád” sovětského bloku. Po padesáti dvou letech se cítím se na vrcholu svých sil a věřím, že pořád patřím do středního věku. Současná “zdravotní” situace mě nějak zvlášt neděsí. Děsí mě situace společenská.

Dnes je to 75 let co se v Terezinskem ghettu narodil FEDOR GÁL. Zde je text který jsem o něm napsal před 3 lety do jeho životopisni knihy od Karla Sudora: „Zdravý, mladý a dynamický“.

Nemyslel jsem, že budu někdy komentovat Game of Thrones, ale musím. Nikoli jako filmový kritik, který by si všiml scenaristických nesrovnalostí, týkajících se třeba časové osy, účelových pornografických scén nebo psychologické nevěrohodnosti hrdinů, ale jako dětský terapeut.

Rozmohl se nám takový nešvar. Každý se vyjadřuje anebo přímo hodnotí něco, s čím nemá žádné anebo minimální osobní zkušenosti a o vzdělání ani nemluvě. Nejvíc tento jev samozřejmě bují na sociálních sítích. Když se objeví zasvěcené a hodnotící stanovisko k něčemu, co souvisí s mým vzděláním a prací, tak mám dvě možnosti. Buď názor ignorovat a nechat na poučených sledovatelích, ať sami posoudí relevantnost informace, anebo jej v případě velkého omylu revidovat svým vlastním vyjádřením. Protože se často jedná o zájem dětí, tak jsem nucen volit tu nepohodlnější a nevděčnější možnost. Takto vznikl i můj komentář k aplikované behaviorální analýze (u nás se tomu nesprávně říká ABA terapie) autistických dětí.