Nevíme kde sídlí, ale občas ho tam cítíme. Jakoby daleko v nás něco šimralo. Škrábalo na dveře jako myš, která neviditelně ozobává brambory ve sklepě. Nemáme ponětí, kde se vzal, ani jak dlouho tam je, ale občas jasně slyšíme jeho nadávky a stížnosti na to, že je všechno špatně, jiné, než by chtěl, než by potřeboval. Někdy si jenom tiše uprdne, nechá za sebou smrad a zaleze zpátky do své cely. Pak máme zase klid. (Psychoanalytická pohádka)