Z klinických rozhovorů a terapií s “mými” adolescenty jsem nabyl dojmu, že snad neexistuje jiné období života, mimo stáří, kdy by bylo téma smrti člověku natolik blízké, jako v dospívání.

Nedávno jsem se setkal se svým kamarádem ze studií. Potkáváme se jednou, nebo dvakrát za rok. Naše setkání probíhají v přátelském duchu, ale zpravidla končí hádkou. Kamarád tvrdí, že nejsem schopen přijmout jiný názor a argumentovat.