Pro některé děti může být rozchod rodičů prospěšný a to jak krátkodobě, tak dlouhodobě. Bezprostředně z něj těží zejména ty dívky a kluci, kteří zažívají násilí a otevřenou hostilitu. Úleva, kterou konec rodičovských hádek a vzájemného napadání anebo jednosměrné agresivity přinese, je úměrná délce a hloubce utrpení.

V posledních letech mám v rámci přednášek a supervizí v diagnostických a výchovných ústavech  možnost pravidelně se seznamovat s prací vychovatelů, učitelů, etopedů a psychologů. Jsou to odborníci v první linii, kteří pečují o ty nejméně “zvladatelné” děti a adolescenty. Zkušenosti, které od kolegů sbírám, jsou (doufám) stejně důležité a nenahraditelné, jako ty, které oni zažívají díky mě.

Milí čtenáři, klienti, všichni, co jste delší dobu sledovali, zda se objeví na mých stránkách něco nového. Dlužím Vám vysvětlení.

Dílo Lao’C je interpretováno a  překládáno různě. Sám ho chápu následovně.

Minulý víkend jsem měl možnost potkat zajímavé lidi – profesionály z diagnostického ústavu v MS kraji. Kolegové, kteří mě pozvali na seminář a supervizi, mluvili se se mnou zasvěceně o potřebách a osudech dětí, kteří se k nim na příkaz soudu dostávají.

Jakkoli soucítím s oběťmi teroristických útoků v Paříži, nesouhlasím s názorem, že se jedná o odlišnou záležitost, než jsou teroristické útoky v jediné demokratické zemi na blízkém východě – v Izraeli.

V posledních týdnech se do pozornosti široké veřejnosti a politiků dostal případ norských sourozenců, kteří byly před třemi lety, podle všeho neprávem, odebrány rodičům a umístěny do dvou pěstounských rodin. Sám jsem se k tomuto otřesnému případu vyjadřoval v médiích již několikrát, např. v pořadu 168 hodin.

Pokud se rozhodnu udělat společné sezení (konzultaci) s dítětem v terapii a rodiči, obvykle mě k tomu vede tlak z obou stran, tedy ze strany klienta i rodiče.Většinou se však těmto návrhům ubráním, protože je chápu (a interpretuji) jako formu odporu klienta a snahu uspokojit emoční potřeby rodičů.